Příběhy

Dnes už ani nevím jak se to vlastně stalo,ale většinu z toho co si pamatuji vám velice ráda sdělím.Můj původ je jako každý jiný,jen něco málo co se nedá ani popsat se změnilo.Něco co se nikdy nemělo stát.To co změnilo celý můj život.

Jednou,už je to asi pět let,jsem byla na táboře který se jmenoval „Dýchejme pro vlky,,.Velice se i tam líbilo neboť vlci jsou moje nejoblíbenější zvířata.Celé dny jsme dělali mapy kudy se vlci nejvíce pohybují,chodili jsme do lesa a hledali nějaké známky toho že tu tyto krásná zvířata žijí.Po dlouhém šesti denním hledání jsem našla vlčí stopy.Všichni se potichu seběhli a zkoumali jak je stopa stará.Instruktoři tvrdili že to musí být velice mohutný a velký exemplář když má tak velkou stopu.Toho dne se mě zmocnil pocit že nás někdo sleduje.Později jsem si uvědomila že mám ten pocit jen já a že to asi pronásleduje jen mě.Ptala sem se kamarádek i kamarádů zda také něco podobného necítí.Ukázalo se že ne.Prý jsem určitě jen přepracovaná z toho věčného hledání a namáhání a tak ať si jdu lehnout dřív a spát,že ráno mě prý nebudou budit abych s mohla v klidu vyspat.Odmítla jsem protože jsem nechtěla být sama někde kde mě to děsí a běhá mi mráz po zádech.Tak tam šla se mnou kamarádka.Byly jsme obě hrozně unavené a tak hned jak jsme zalezly do postelí jsme usnuly.Měla jsme pořád hrozné sny a každou chvíli jsem se budila.Asi o půlnoci jsem zaslechla divné dusavé zvuky za naší chatkou.Pořád tam něco vrčelo,chrčelo a dusavými kroky blížilo a zase vzdalovalo od chatky.Měla jsem hrozný strach a schovávala se pod dekou.Najednou,z ničeho nic jsem se přestala bát,ale naopak mi to něco co bylo za chalupou začalo připadat sympatické,tiché a bezpečné.Začalo to na mě telepaticky mluvit a přesvědčovat že se mi nic nestane,že je jeden z nás a já jsem jedna z nich.Zalil mě blažený pocit klidu a bezpečí který jsem ještě nikdy nezažila.Vylezla jsem z postele,oblékla se a šla pomalu ke dveřím.Otevřela jsem a osvítil mě měsíc který byl skoro v úplňku.Obejdu chatku a jdu do zadu kde byl také vstup do lesa.Ten někdo nebo něco mě přiměl zavřít oči.Došla jsem až dozadu,a natáhnu před sebe ruce.Dotknu se něčeho jemného a chlupatého,napřed se leknu ale mám pořád zavřené oči.Slyším něčí hlas v hlavě jak říká „Neboj se a jen nasedni na to čeho jsi se dotkla,,.Usměji se a sednu si.Je to hodně vysoké,jemné,teplé a chlupaté.Cítím se krásně.Slyším jak šumí stromy,zurčí potok a zpívají ptáci,také ale se odněkud ozývá tiché vrčení nebo štěknutí.“Můžu už otevřít oči??,, zeptám se potichu do tmy.V mé hlavě se ozve „Ne,ještě ne.Není ten správný čas,, a dál cítím jak se pode mnou hýbe živí tvor,jak dýchá,jak mu tluče srdce,jeho kroky a vše kolem.Mám pocit že jsem našla svého dvojníka,někoho kdo je mi ze všech nejbližší.Asi po dvaceti minutách zastavíme a já slezu.“Můžeš otevřít oči,, promluví na mě už ne v mé hlavě ale doopravdy.Otevřu oči a uvidím nádherný les do kterého skrz větve svítí měsíc který bude zítra v úplňku.Otočím se a za sebou uvidím velkého,přímo obřího černého vlka který se na mě kouká velkýma zelenýma očima ve kterých jsou malé oranžové plamínky.Usměji se a pohladím ho po krku.“Tady je náš domov,, odpoví na mou nevyslovenou otázku a podívá se kamsi do křoví.Také se tam podívám.Najednou odtamtud začnou vylézat další vlci.“Aha takže VÁŠ domov je opravdu váš a je vás hodně,,.“Ano to je,, odpoví a lehne si.“Proč si mě sem vlastně zavedl???,, zeptám se a pozoruji ho.“Vím že jsi dívka která má ráda vlky a udělala by pro ně cokoliv.Taky vím že se ti dá věřit a máš více smyslů než kdokoli jiný.Dokázala jsi vycítit mou přítomnost a to dokáže jen málo kdo ,, odvětí a zadívá se mi do očí.“Opravdu?!,, zeptám se překvapeně.“Ano opravdu,, odpoví.“Jmenuji se Zelený Plamen a jsem Alfa samec této smečky,, představí se vlk a podívá se na nebe.“Já jsem Katty obyčejná holka s tábora ,,Dýcháme pro vlky“,, usměji se a taky se podívám na nebe.“Ty nejsi jen tak nějaká jsi neobyčejná vlčí dívka,, řekne,vstane a podívá se na mě pohledem který dokonale říkal ať si nasednu.“Myslíš??,, zeptám se a sednu si na něj.“Ne já si to nemyslím já to vím.Ale musíš mi slíbit že o tom se dnes stalo nikomu neřekneš ani slovo.Slibuješ???,,.“Ano slibuji.,, řeknu a Zelený Plamen se rozběhne do tábora.Když tam dorazí,rozloučíme se a já si zalezu v chatce do postele a usnu.Druhý den ráno jsem se probudila před budíčkem a tak jsem toho využila a šla ven za chatku.Podívám se tam na zem a uvidím velké vlčí stopy./Takže se mi to nezdálo/ bleskne mi hlavou a usměji se.Rychle stopy zamaskuji a běžím zpět do chatky se připravit na zbytek dne.Asi pět minut po tom přijde instruktorka “Ahojda stopaři dnes máme poslední den našeho tábora tak pěkně z vesela.,, Usměje se a jde ven.Jdeme za ní a do lesa s ostatními hledat.Jsem zticha,celý den jsem nepromluvila ani slovo.Moji kamarádi a kamarádky o mě mají starost a pořád se mě ptají jestli mi něco není.Jen zakroutím hlavou že ne.Večer po jídle se instruktoři shodli že si zasloužíme trochu zábavy a tak uspořádali diskotéku.Byla to zábava a když jsme šli spát tak jsem ještě chvíli seděla na zábradlí a pozorovala úplněk.Kamarádka na mě později zavolala ať jdu spát že zítra taky stáváme.Kývnu a jdu.V posteli jsem pak ještě dlouho do noci sledovala úplněk.Cítila jsem se divně.Zírala jsem na měsíc a vzpomínala jsem na včerejší noc se Zeleným Plamenem.Najednou jsem cítila jeho přítomnost.Začali mi vyrůstat tesáky a prodlužovat se kosti.Ucítila jsem jak mi roste ocas a chtělo se mi výt.Vyběhla jsem ven a do lesa.Zavyla jsem a proměnila se ve vlka.Zírám na své tlapy,ocas i celé tělo.Usměji se a před sebou uvidím Zeleného Plamena.“Vítej mezi námi.Tímto dnem tě křtíme na pravé jméno Tajemná Budoucnost,, “Díky,, řeknu a rozběhnu se sním do lesa k jeho smečce.Potom na klidném místě na území jeho smečky mi vše ujasní.Dokonce mi prozradil i to že on byl také na tomto táboře jako člověk ale pak se stal vlkem jako já a zůstal tak jelikož jeho snem bylo patřit mezi vlky.Rozhodla jsem se také zůstat.A tak jsem se stala vlkem jehož nikdy nikdo neuvidí pokaď se nerozhodne stát vlkem jako Zelený Plamen a já Tajemná Budoucnost.

Tak tohle byl můj příběh který jsem si vymyslela a který bych ráda prožila.Jestli se vám tento příběh zalíbil a také by jste chtěli se o něco podobného podělit tak máte možnost.Já si to ráda přečtu.

Můj příběh je možná nesmyslný ale mě se nesmyslné věci líbí.Nevím zda je to tak i u vás a tak bych chtěla aby jste alespoň rychle můj příběh přelétly pohledem.....